O co šlo
Obchodní společnost čelila zajišťovacímu příkazu, podle něhož měla během pouhých tří dnů složit více než 66 milionů korun na spotřební dani.
Výsledek
V odvolacím řízení, v němž klienta zastupoval JUDr. Jiří Vaníček, byla zajišťovaná částka snížena na necelých 35 milionů korun. Když krajský soud následně žalobu odmítl bez věcného projednání, Nejvyšší správní soud vyhověl kasační stížnosti klienta, usnesení krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
V navazujícím soudním řízení, v němž JUDr. Jiří Vaníček společnost nadále zastupoval, krajský soud rozhodnutí celního ředitelství zrušil a tento výsledek následně obstál i před Nejvyšším správním soudem. Celní ředitelství poté zrušilo samotný zajišťovací příkaz a řízení zastavilo.
Praktický význam
Rozhodnutí zásadně změnilo dosavadní judikaturu. Potvrdilo, že se daňové subjekty mohou proti zajišťovacím příkazům bránit u správního soudu a že správce daně musí vysvětlit, proč považuje budoucí výběr daně za ohrožený.
Judikatura
Zajišťovací příkaz vydaný podle § 71 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (od 1. 1. 2011 podle § 167 až 169 daňového řádu), není rozhodnutím předběžné povahy podle § 70 písm. b) s. ř. s. a není vyloučen ze soudního přezkumu.
Při vydávání zajišťovacího příkazu je správce daně povinen uvést důvody, proč pokládá vybrání daně za ohrožené.
Rozsudek rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 24. listopadu 2009, č. j. 9 Afs 13/2008-90, publikovaný pod č. 2001/2010 Sb. NSS. Úplné znění rozhodnutí
